Jestli na naší ekonomice něco dlouhodobě postrádáme, je to její stabilita. Ne že bychom se jako některé rozvojové země v jednu chvíli neuvěřitelně zmáhali, abychom se vzápětí zase rychlostí blesku dostávali třeba až na úplné dno, ale přesto i zde v nemalé míře něco podobného panuje. Kdyby tomu tak nebylo, nevzniknul ba třeba ani onen fenomén, kterému u nás říkáme hezky česky odezdikezdismus. Tedy stav, kdy směřujeme v jednu chvíli určitým směrem, abychom tento následně totálně změnili a vzali to jinou cestou, kterou časem také zavrhneme. A tak pořád dokola.
Pokud to vezmu jenom z pohledu doby, ve které jsem žil:
- Nejprve jsme tu žili v éře socialismu. Všichni jsme tu nadávali na jeho nedostatky, nit jsme na něm (většinou raději jen v soukromí) nenechali suchou, ale v podstatě jsme na něm ani nic moc změnit nechtěli. Docela nám ten ‚smrádek, ale teplíčko‘ vyhovoval. Měli jsme své jisté, své pohodlíčko.
- Pak se to až překvapivě rychle sametově obrátilo. A rázem většina z nás dávala od předchozího období a doposud panujících poměrů ruce pryč, rázem jsme nechtěli se socialismem nic mít, a i od ekonomiky jsme očekávali razantní změny. Které také přišly.
- Začali jsme budovat kapitalismus, kterému se tehdy z ideologických důvodů preventivně raději neříkalo kapitalismus, ale tržní hospodářství. Protože kapitalismus bylo zdiskreditované slovo, kterého se tu kdekdo bál. A leckdo si v tomto období přišel na své, dosáhl toho, čeho by jinak dosáhnout nemohl. Jenže někteří z nás tu neuspěli, nepřizpůsobili se a propadli, třeba i na celé čáře.
- Ti neúspěšní stejně jako ti leniví pak začali hledat něco nového. A namísto pragmatiků se tak dostali k moci i ekonomičtí populisti. Kteří lidem naslibovali hory doly. A čím víc toho ze svých slibů splnili, tím hůř pro ekonomiku.
- Pak se to těm, kteří na to vždy museli vydělat peníze, přestalo zamlouvat. I příliš rozhazovačnosti škodí. A tak jsme nakonec zase zvolili ty, kdo se rozhodli nám utáhnout opasky, aby se pokusili dostat ekonomiku z krize. Aby nám utáhli opasek, než se to lidem přestane líbit a ti zase zvolí někoho rozdávačného.
Prostě tu žijeme ekonomicky ode zdi ke zdi. Namísto abychom si nastavili jasná ekonomická pravidla a žili setrvale spokojeně. A nevěříte-li mi, povíme si to ve volbách za necelé čtyři roky.
