Abychom si vysvětlili, co tento pojem znamená, je dobré nejprve znát jeho původ. Pojem vinkulace vznikl z latinského slova „vinculum – pouto“. V podobě, v které ho dnes známe, znamená omezení dispozičních práv. V praxi to znamená, že v případě pojistné události, získá pojistné plnění třetí osoba. Bavíme-li se o hypotékách, potom jev našem konkrétním případě ona třetí osoba banka.
Vinkulace pojistného plnění tedy znamená, že jestliže dojde k pojistné události, bude pojistné plnění vyplaceno třetí osobě.
Bance jde o to, aby si zajistila splácení poskytnutých peněz a to různými prostředky. Obvyklým známým způsobem je zástavní právo nemovitosti, která je ve vlastnictví dlužníka, či třetí osoby. Pokud dojde k neplacení hypotéky, banka nemovitost zabaví, prodá ji a tak získá zpět své peníze, o které by jinak přišla. Podobě práce funguje i princip vinkulace. Pro banku je důležité najít řešení pro tyto dvě situace:
- Zánik zastavené nemovitosti, prostřednictvím neočekávané pojistné události (požár, záplavy,…)
- Smrt dlužníka a tudíž konec splácení.
Banka si vinkulací tedy zajišťuje, že získá své peníze alespoň částečně zpět, v případě, kdy nastane některá z těchto dvou situací. Řešení první situace banka vyžaduje pomocí pojištění domácnosti, které je zpravidla podmínkou pro získání úvěru. Druhý problém je zase řešen pomocí životní pojistky dlužníka, která je v dostatečné výši.
Z pohledu banky jsou tyto kroky zcela odůvodněné a logické. Samozřejmě, že tyto podmínky nevyžadují pouze banky, ale také většina nebankovních společností, neboť i ty potřebují mít jistotu, že o své prostředky nepřijdou. Obzvláště, když u nich jsou podmínky pro získání úvěru mnohem snazší, než je tomu v bankách a zajišťují si tak ochranu proti dlužníkům, kteří by snad uvažovali nad pojistným podvodem.