Zákonitosti trhu praví, že by lidé měli pracovat a tím si zasloužit svou mzdu, kterou by měli dostávat, a následně by měli s využitím těchto finančních prostředků hradit to, co má být zaplaceno, aby jim to umožňovalo, usnadňovalo nebo zpříjemňovalo život.
Tak praví teorie. Jenže odpovídá této logice i praxe?
Jak všichni víme, nikoliv. Mělo by to tak chodit, ale nejednou tomu tak nebývá. A to z toho prostého důvodu, že ne každý je v práci honorován tak, aby si za to mohl dopřát vše, čeho je někomu takovému zapotřebí.
Lidé si prostě nejednou nevydělávají dost. Skoro by se dalo říci, že je skutečně za všech okolností dostačující výplata spíše výjimkou než pravidlem.
A ani ti, kdo si vydělávají hodně dobře, nemusí mít jistotu, že se svými penězi vyjdou, protože se před nimi mohou objevit i takové výdaje, na které je i ta nejvyšší výplata krátká.
A tak se nejednou pomyslně a třeba i skutečně utahuje opasek. A pokud ani to není dost, berou se dokonce půjčky, jež dávají lidem naději na to, aby své finance, jež nejsou dočasně ideální, zvládli.
A jsou půjčky dobro nebo zlo? Někdo se přiklání k jednomu z těchto názorů, někdo k tomu druhému. A všichni mohou mít pravdu. Protože jsou situace, kdy si lidé půjčují skutečně jenom na nezbytnosti, přemýšlejí nad tím, zvažují okolnosti a následně sázejí na výhodné nabídky, které jsou schopni zvládnout, a to bývá rozumné, zatímco jindy se berou půjčky bez rozmyslu, hradí se jimi i vyslovené zbytečnosti, vytlouká se klín klínem, nesplácí se a pak jde o počínání, kterému nelze dát palec nahoru.
A tak je skutečností, že tu půjčky jsou, byly i budou, a že si je lidé berou, brali a budou brát. A záleží jenom na takových dlužnících, zda se z jejich půjček stane dobrý sluha, nebo naopak zlý pán. Platí to vždy a bez výjimky. A pokud si zrovna chcete půjčit i vy, mějte na paměti, že byste měli zvolit správně. Abyste se nedočkali nemilých následků svých rozhodnutí.
